Call for papers (DE)

Call for Papers

Konferenz "Leben an der Grenze"

Wir laden Sie herzlich zur aktiven Teilnahme an der Konferenz "Leben an der Grenze nach" d ein, die am 6. und 7. November 2025 im Regionalmuseum Ústí nad Labem stattfindet.

Das Thema Grenze begleitet die Menschheitsgeschichte in vielen Epochen – ob bei der Festlegung von Staatsgrenzen, der Markierung von Territorien oder beim Errichten künstlicher Barrieren zwischen Menschen, Gesellschaften und Kulturen. Im 20. Jahrhundert entstanden zwischen Tschechen und Deutschen – man könnte sagen: auf nationaler Ebene – neue Grenzen und Hindernisse. In Zeiten aufkommender totalitärer Systeme wurden diese weiter verstärkt, und der Grenzübertritt für einfache Bürger wurde zunehmend erschwert. Hauptgrund war die Angst vor Informationen, die diese Menschen auf der anderen Seite erhalten könnten. Dies galt sowohl in der Zeit des Nationalsozialismus als auch im Sozialismus, der nach 1948 die Grenzen für viele Jahrzehnte nicht nur gegenüber den demokratischen Staaten des Westens schloss, sondern auch zwischen Menschen, die aus den Grenzgebieten vertrieben worden waren.

Eine Grenze ist jedoch mehr als nur eine Linie auf der Landkarte. Sie ist auch ein Lebensraum, in dem auf beiden Seiten Menschen wohnen – biologisch gleich, aber oft mit unterschiedlicher Mentalität oder Kultur. Viele Grenzen wurzeln in der politischen Geschichte, doch sie existieren nicht nur zwischen Staaten oder Verwaltungseinheiten. Grenzen finden sich auch zwischen Religionsgemeinschaften, zwischen Naturregionen oder zwischen adligen Herrschaftsgebieten. Mit Ausnahme der natürlichen Grenzen haben alle eines gemeinsam: Sie sind menschengemacht und trennen bestimmte Gemeinschaften voneinander.

Das Collegium Bohemicum, o.p.s. widmet sich vor allem der Geschichte der deutschsprachigen Bevölkerung in den böhmischen Ländern. Die Konferenz möchte daher insbesondere die Geschichte dieser Bevölkerungsgruppe in den Grenzregionen vor und nach dem Zweiten Weltkrieg beleuchten. Gleichzeitig geht es darum, das Leben in Grenzregionen entlang von Landes- oder Staatsgrenzen aus verschiedenen Perspektiven zu betrachten. Möglich sind auch Vergleiche zwischen dem Leben in Grenzgebieten sozialistischer und kapitalistischer Staaten.

Die deutsche Bevölkerung lebte nicht nur im Gebiet der heutigen Tschechischen Republik, sondern auch in der Slowakei, in den Grenzregionen zu Polen. Zudem gab es in manchen Regionen Veränderungen der Grenzen katholischer Diözesen, die nicht den staatlichen Grenzverläufen folgten. An vielen Grenzen standen Stacheldrahtzäune – Anlass für die Frage, wie dies von Menschen erlebt wurde, die zuvor ungehindert über die Grenze hinweg miteinander im Austausch standen. Daraus ergeben sich zahlreiche weitere Blickwinkel und Fragestellungen.

Thematische Schwerpunkte:

• Entwicklung und Veränderungen der Grenzen von 1918 bis 1989
• Entwicklung der Grenzgebiete nach 1990
• Kontrolle und Bewachung der Grenzen – Formen und Ziele
• Der sich wandelnde mentale Begriff der Grenze im betrachteten Zeitraum
• Menschen an der Grenze – besondere Lebensgeschichten
• Andere Formen der Grenze als die staatliche – etwa kirchliche Gebietsaufteilungen

Kontakt: info@collegiumbohemicum.cz
Weitere Informationen: www.zivotnahranici.cz

Call for Papers (CZ)

Dovolujeme si Vás tímto způsobem pozvat k aktivní účasti na konferenci "Život na hranici"  která se bude konat v Muzeu města Ústí nad Labem ve dnech 06. – 07. 11. 2025. Pořadatelem je Collegium BOhemicum, o. p.s. spolu s Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde (ISGV)

Téma hranice je často zmiňované v nejrůznějších etapách lidských dějin. Problematika stanovování, vyznačování zkrátka vytváření umělých zdí mezi lidmi, společnostmi či kulturami. V průběhu 20. století se vytvářely hranice a bariéry mezi Čechy a Němci – řekněme národnostní. V obdobích vzrůstajících totalitních systémů se hranice více upevňovaly, zamezovalo se přechodům přes hranice obyčejných lidí především z důvodu strachu z informací, které by tito lidé získávali na druhé straně. Nejinak tomu bylo v období nástupu nacismu či období socialismu, který po roce 1948 na dlouhá léta pevně uzavřel hranice nejen mezi demokratickými státy na Západě, ale také mezi lidmi, kteří byli odsunuti z pohraničních oblastí.

Hranice tedy není jen o čáře namalované na mapě, ale také o příhraničním prostoru, kde z obou stran žijí lidé. Biologicky stejní – lišící se možná mentalitou, kulturou. Mnoho hranic se týká politických dějin. Ale hranice nevznikají a nejsou jen mezi státy či samosprávou. Hranice jsou mezi náboženskými společenstvími, mezi přírodními oblastmi či šlechtickým panstvím. Až na ty přírodní hranice mají ty ostatní jedno společné: byly vytvořeny člověkem a oddělují určitá lidská společenství.

Collegium Bohemicum, o.p.s. je organizací zabývající se především historií německy mluvícího obyvatelstva v českých zemích. Cílem konference je tedy postihnout především historii německy mluvícího obyvatelstva v pohraničních oblastech před 2. světové válce a po ní. Zároveň poukázat na problematiku žití v pohraničních oblastech kolem zemských či státních hranic. Je možné i porovnávat život mezi hranicemi socialistických a kapitalistických států. Německé obyvatelstvo nežilo jen v rámci teritoria České republiky, nýbrž i na Slovensku v hraničních oblastech s Polskem. Zároveň v některých oblastech z hlediska církevního uspořádání – byly hranice diecézí katolické církve měněny a nerespektovaly hranice státních zřízení. Na hranicích byly i ostnaté dráty, což vyvolává otázky, jak se na to dívali lidé, kteří spolu komunikovali v dobách, kdy průchod nebyl zakázán. A lze nastolit i další pohledy a otázky.

Hlavními okruhy by tak měly být:

• Vývoj a změny na hranicích od roku 1918 do roku 1989
• Vývoj pohraničních oblastí po roce 1990
• Kontrola a stráž hranic, jejich formy a cíle
• Proměnlivý mentální fenomén hranice ve sledovaném období
• Lidé na hranici – specifické příběhy
• Jiné formy hranice než státní – příklad územní členění církví

Kontakt:

info@ceollegiumbohemicum.cz;

více na www.zivotnahranici.cz